Sobecké chování k přírodě
Člověk kráčí za pokrokem, ale kam? Ve své honbě za blahobytem a ukájení svého vlastního já, nadšen nad úspěch lidských vynálezů, zůstává na druhé straně zdrcen stát pohledem na okolní svět, kde zanechává hory odpadků, hlad a smrt dětí v rozvojových zemích, týraná pokusná zvířata, půdu zamořenou pesticidy, mrtvé lesy díky kyselým dešťům, tuny radioaktivního odpadu a také nesmyslně zničené poslední kousky divoké přírody, které jsou útočištěm milionů druhů organismů. Ano, právě ničení rozmanitosti života na zemi = ztráta biodiverzity, patří mezi největší globální problémy naší planety způsobené sobeckým lidským chováním.
Drancování přírody
Tak jako nás ptáci inspirovali k létání a ryby k potápění a plavbě pod vodou, jsou v rostlinách ukryty látky k léčbě veškerých nemocí a v nerostech síla využitelná k výrobě různých sloučenin, které mají neuvěřitelné vlastnosti. Ano, každá věc na Zemi má svůj účel a smysl. Tak jako každý orgán v lidském těle.Vše geniálně stvořeno a funkční. Jako je na každou otázku odpověď, je na každou nemoc lék. Pokud však ještě najdeme stromy a rostliny, které odpověď v podobě léku v sobě skrývají.. Mnoho z nich už nenávratně zmizelo. Lidé evidentně nepochopili tajemství a bohatství přírody a ničením přírody páchají nevyhnutelnou a cílenou sebevraždu. Lidé s nejlépe vyvinutým mozkem uvažují a jednají hloupěji než jakékoli zvíře, na které se dívá člověk povýšeně. Žádný jiný živočich neničí přírodu a Zemi tak, jako člověk. Vyvstává zde tedy otázka: Na co má člověk mozek, když ho používá tak vytrvale k sebedestrukci? Jako pohádka to začalo, ALE jako tragédie to může skončit.
Znečištění oceánů
Znečištění a moře se k sobě hodí jako olej a voda
Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích ropných tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady.
Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty.
Mrtvé zóny
Dopady znečištění jsou různé. Znečištění živinami pocházejícími z odpadních vod čí zemědělství mohou způsobit nejen nevzhledné, ale i nebezpečné kvetení řas v pobřežních vodách. Odumírání a rozklad těchto řas spotřebovává kyslík, který je v těchto vodách obsažen. V některých oblastech tento proces vytvořil „pomalu se šířící mrtvé zóny“ (anglicky „Creeping Dead Zones“), ve kterých se obsah kyslíku snížil na úroveň, která je pro většinu života nedostačující. Průmyslové znečištění navíc přispívá k tvorbě těchto pásem smrti zaváděním látek, které dále spotřebovávají rozpuštěný kyslík.
Jaderný odkaz
Radioaktivní zamoření moře má mnoho příčin. V minulosti k němu například přispívaly zkušební výbuchy jaderných zbraní. Moře dále znečišťuje běžný provoz jaderných elektráren, ale zdaleka největšími zdroji člověkem uvolněných radioaktivních prvků v moři jsou závody na přepracovávání jaderného paliva, které se nacházejí v La Hague ve Francii a v Sellafieldu v Británii. Vypouštění radioaktivních látek způsobilo rozsáhlou kontaminaci živých mořských zdrojů; radioaktivní prvky prokazatelně pocházející ze Sellafieldu byly například zjištěny v mořských řasách u západního pobřeží Grónska a podél břehů Norska.
Toxické látky
Do oceánů vstupuje velice široká škála různých chemikálií, které vznikají v důsledku lidské činnosti. Celosvětově se dnes podle dostupných údajů v chemickém průmyslu používá zhruba 63 000 různých chemikálií. 3000 nejrozšířenějších látek pokrývá z hlediska objemu 90 procent celkové výroby. Až 1000 nových syntetických chemikálií se každoročně dostává na trh.
Ze všech těchto chemikálií, 4500 patří do nejnebezpečnější kategorie z hlediska dopadů na životní prostředí. Jedná se o takzvané perzistentní organické znečišťující látky (Persistent Organic Pollutants - POPs), které jsou odolné vůči rozkladu, setrvávají v prostředí a mohou se hromadit v tkáních živých organismů (například veškerého mořského života). Mohou narušit hormonální pochody živých organismů a být spolu-příčinou problémů s reprodukcí, odstartovat rakovinotvorné procesy, potlačit imunitu a způsobit vývojové vady.
Látky POP jsou přenášeny na dlouhé vzdálenosti (např. atmosférou) a často se ukládají ve chladných regionech. Tento jev například způsobuje, že Inuité (Eskymáci), kteří žijí v Arktidě daleko od zdrojů znečištění patří mezi nejvíce kontaminované lidi na Zemi. Jsou totiž závislí na tučných mořských zdrojích jako jsou ryby a tuleni, které obsahují vysoké koncentrace látek POP. Do kategorie látek POP patří například vysoce toxické dioxiny a PCB (polychlorované bifenyly) a dále různé pesticidy, například DDT a dieldrin. Existují také indicie, že tyto chemikálie narušují reprodukci u některých populací polárních medvědů.
Co takhle dát si POP?
Je to děsivé, ale i mořské produkty, které konzumují lidé v mírných pásmech obsahují látky POP. Tyto látky se hromadí v tkáních tučných ryb a následně se dostávají do těl lidských spotřebitelů. Existují i další, složitější, cesty, kterými látky POP pronikají do lidské populace. Z tkání tučných ryb se například vyrábí krmiva a oleje, kterými se vykrmují jiná zvířata, která následně pojídá člověk. V některých zemích se rybími krmivy vykrmují nejen ryby a měkkýši v umělých chovech, ale také skot, drůbež a vepři, takže maso a mléčné výrobky, stejně jako chovné i divoké ryby, mohou být dalšími zdroji těchto chemikálií.
Těžba nerostných surovin
Znečištění, které vzniká při těžbě, výrobě a zpracovávání kovů může mít záporný vliv na mořskou faunu a floru a znehodnotit mořské zdroje pro lidskou spotřebu. Podíl lidské činnosti může být velice významný: množství rtuti, která se do životního prostředí dostává kvůli průmyslovým aktivitám je zhruba čtyřikrát vyšší než množství, které se do prostředí dostává přírodními procesy, jako jsou zvětrávání a eroze.
Ropa
Nejviditelnější a neznámější formu znečištění představuje zamoření ropou, které je způsobeno například haváriemi ropnými tankerů a běžným vymýváním jejich nádrží na moři. Kromě drastických krátkodobých dopadů, může toto znečištění způsobit i závažné dlouhodobé problémy. Dopady ropné skvrny, kterou způsobila havárie tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989 na živé organismy jsou stále ještě znatelné 15 let po této události. Havárie lodi Prestige, která se v roce 2002 potopila u španělského pobřeží, způsobila obrovské ekonomické ztráty, vyplývající ze znečištění více než 100 pláží ve Francii a Španělsku. Zároveň téměř zničila místní rybolov.
_________________________________
O přírodě k zamýšlení...
Kdy jste se naposledy zastavili a podívali kolem sebe? Třeba jak zrají jeřabiny, voní šeřík, bzučí včely v koruně stromu…Zapomínáme na soužití s přírodou, přitom je zde tolik inspirace, barev, tvarů, zvuků a vůní. Kdo z nás by neměl rád šumění moře nebo to nádherné ticho, když sněží. A to z daleka není všechno. Najděte si chvilku času a prohlédněte dokonalost květů. Už jste někdy viděli rozzlobenou květinu? My ne. O nic se nesnaží, nespěchají, nezávidí, jen si tak rostou…
Zastavte se na chvíli a vnímejte.Třeba uslyšíte a najdete i ticho a klid v sobě.
______________________________________________________
FAIR TRADE – obchod bez dětské práce a drancování přírody


Fair Trade potraviny jsou také vysoce kvalitní, často BIO. Na velkých plantážích, odkud vykupují plodiny velké společnosti, jsou káva a kakao, ale i rýže nebo cukrová třtina hnojeny chemickými hnojivy, aby byly výnosy co největší. Fair Trade družstva jsou naopak motivována k ekologické výrobě. Užívají tradiční postupy pěstování bez chemických postřiků a hnojiv. Také další zpracování výrobků je ekologické, potraviny neobsahují žádné geneticky modifikované či umělé přísady, emulgátory a podobně.
FAIR TRADE garantuje zemědělcům v rozvojových zemích:
- férovou cenu za vypěstované plodiny
- zálohy za předem sjednanou produkci
- dlouhodobé obchodní vztahy s odběrateli a přístup k úvěru
- poradenství v oblasti výrobních postupů a marketingu
FAIR TRADE ručí za:
- dodržování minimálních pracovních standardů Mezinárodní organizace práce (ILO)
- základní zdravotní a sociální zabezpečení
- zákaz dětské a nucené práce
- šetrné výrobní a zemědělské postupy
- ekologické zemědělství
FAIR TRADE umožňuje spotřebitelům:
- získat ty nejkvalitnější (většinou BIO) výrobky s garancí původu
- získat dobrý pocit konzumací eticky vyrobených potravin
- podpořit svým nákupem nejchudší obyvatele naší planety
Cíle spravedlivého obchodu:
- Zlepšit životní podmínky v rozvojových zemích zkvalitněním jejich přístupu na trhy, posílením organizací prvovýrobců, vykupováním za lepší ceny a dlouhodobou kontinuitou v obchodním partnerství.
- Podporovat příležitosti rozvoje znevýhodněných producentů, zvláště žen a tradičních národů, a chránit děti před zneužíváním v pracovním procesu.
- Zvyšovat uvědomění mezi spotřebiteli o negativním dopadu mezinárodního obchodu na producenty tak, aby mohli využívat svou kupní sílu pozitivněji.
- Vytvořit ukázkový model obchodního partnerství skrze dialog, transparentnost a vzájemný respekt.
- Vést kampaně za změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu.
- Chránit lidská práva propagací sociální spravedlnosti, ochrany životního prostředí a ekonomické jistoty.
Všechna Fair Trade pravidla stanovuje a kontroluje mezinárodní asociace FLO. Jednou ročně vysílá do každého družstva nezávislé auditory, kontroly dělají i národní Fair Trade organizace.